Stránky věnované skutečným a airsoftovým Delta Force --- Pouze pro osobní potřebu admina, žádná prezentace...

Airsoft-Hra která zachvátila spoustu lidí ať mladých, tak i starších, pro někoho je to jen hra, ale pro jiné je to i životní STYL.

Jak se starat o svého miláčka??

AEG lze upgradeovat pomocí spousty způsobů - liší se jak cenou, tak složitostí a možností udělat to na koleně. Začnu těmi nejjednoduššími...


Díl 1.

AEG lze upgradeovat pomocí spousty způsobů - liší se jak cenou, tak složitostí a možností udělat to na koleně. Začnu těmi nejjednoduššími:

Výměna hlavně za ráži 6,04. Podle mě nesmysl. Zvlášť pokud vám někdo nabízí hlaveň za 3 tisíce. Já užší hlaveň mám, ale kdybych to mohl vrátit, peníze se dají utratit lépe. Nedosáhnul jsem ani cca 10% zlepšení dostřelu nebo soustřelu. Cena 800-3000 Kč

Vypodložení pružiny. Nedoporučuji - každá pružina je udělaná tak, aby měla nějakou sílu při dané délce a není radno měnit její pracovní podmínky. V lepším případě to nebude střílet a přijdete o pojistku, v horším případě orvete kolečka.

Nová pružina. Někde na internetu jsem našel následující tabulku:


Systema
pružina
PDI
pružina
FPS
(0,20g BB)
Energie
(J)
Mám zesílit
mechabox?
A co
kolečka?
A co
ložiska?
M90 100% 295,28 0,81 x x silon
M100 120% 328,08 1,00 x x silon
M120 170% 393,70 1,44 x nová kov
M130 210% 426,51 1,69 raději ano nová kov
M140 240% 459,32 1,96 ano nová kov
M150 270% 492,13 2,25 ano nová kov
M160 N/A 524,93 2,56 ano nová kov

pozn. rychlost v m/s je u M90 90metrů, u M140 140 metrů.. atd.

Jinými slovy: M100 skousne bez jakékoli další změny skoro každá flinta, kromě starých MP5, které měly motorek EG560. Ten to fakt nepobere, zkoušel jsem to.. Od M120 už se vyplatí myslet na zadní kolečka a koupit lepší kolečka.. Jak na samotnou výměnu, se dočtete ve druhém díle článku.

Takže teď máme pokryté možnosti hlavně a síly péra. Zbývá jen mezičlánek - píst. Nejlevnější řešení (zadarmo), spočívá v navrtání čela pístu, čímž se zlepší těsnění. Mrkněte na obrázek:



Sorry za nekvalitu, ale snad to bude jasné. Čelo pístu sestává ze dvou bílých kroužků, které mezi sebou mají černé gumové těsnění. Pokud do předního kroužku vyvrtáte několik dírek (jak naznačují červené šipky), těsnění se při pohybu pístu vpřed "nafoukne" a bude těsnit líp. (Když se podíváte třeba na písty Systema, všechny to mají takhle řešené).

Můžete na to ovšem jít "z gruntu" a koupit nový píst. Ovšem pozor, musí na sebe sedět s čelem válce, takže zpravidla měňte jak píst, tak válec.

Pokud budete mít celou sadu Systema Full Tune Up Kit, nebo kolečka se šikmými zuby, budete potřebovat píst s polovičními zuby. Stalo se mi, že mi prasknul jeden zoubek na pístu a potřeboval jsem nový - v Anareu mi řekli, že ten s celými zuby je dokonce lepší, ale ouha - vůbec tam nejde! Takže pozor na to, abyste měli kolečka kompatibilní s pístem! Jak na samotnou výměnu, najdete ve druhém díle článku.

Osobně doporučuji navrtat standardní píst a měnit ho až s širším upgradem, tj. až budete měnit pružinu i kolečka.

No a teď co k čemu?

M100 - nemusíte nic dokupovat, stačí nepokoušet se o změnu u starých MP5 Marui. M120 - nová kolečka, ložiska můžete nechat, baterka to utáhne, jen budete střílet pomaleji. Můžete dokonce nechat stará kolečka, ovšem počítejte s tím, že vám jednou vyplivnou a pak je budete muset měnit.
M140 a výše - zesílený mechabox, kolečka se šikmými zuby, kovová ložiska. Když už jste v tom, tak i nový píst a válec. Budete potřebovat pekelnou baterku. 12V je podle mě moc, ale 9.6 je fajn. 8.4 střílí dost pomalu, ale pořád je to dávka.

Nejlepší volba je podle mě Full Tune Up Kit od Systemy. Najdete v něm všechno a nemusíte si lámat hlavu s kompatibilitou.

Na závěr rada nad zlato - ať už upgradujete nebo ne, jakmile vám flinta přestane střílet, zkontrolujte pojistku. Jestli je v pořádku, máte smůlu - sbalte se a jděte domů šroubovat. Nepokoušejte se dál střílet - i když to třeba vypadá, že se nic neděje a motorek vesele vrčí, mohou se uvnitř mechaboxu dít podivuhodné věci, které vás v součtu mohou připravit o tisíce korun.

Díl 2.

Jednoho dne jsem se rozhodl upgradeovat svou G3A3. Od rozhodnutí po realizaci je několik kroků, které ale nejsou tak strašné, nicméně pro začátečníka dost složité. Navíc jsem nikde nenašel solidní radu, což je důvod pro tento článek. Musíte totiž:

1. Sehnat upgrade sadu, resp. jednotlivé díly (K volbě by měl napovědět první díl článku)
2. Namontovat ji (nebo nechat ji namontovat)

Kde sehnat upgrade set?

1. nejpohodlněji třeba u BAS Praha - ovšem za nehoráznou cenu
2. na www.airsoftguns.cz - slušné ceny, bez rizika
3. já zvolil nejlevnější a nejrizikovější cestu - objednal jsem si to přes internet a.. naštěstí vše dorazilo

Nechat si set namontovat u BAS je hloupá varianta - chtějí si tam pušku týden nechat a stojí to okolo litru. Úplnej nesmysl. V Anareu v Praze to možná udělají taky, ale neptal jsem se na cenu, ani na čas.

Nejlepší metoda je udělat to sám. Výhody jsou zřejmé:

- nemusíte mít strach, že vám tam někdo dal něco jiného a vaše fungl nové drahé součástky si nechal (i když obě firmy jsou snad solidní)
- pochopíte velmi přesně, jak to všechno funguje
- když se něco porouchá, většinou ihned vytušíte, co to bylo a dokážete si to SAMI opravit
- můžete si po libosti "tunovat" tj. měnit pružiny, kolečka, těsnění, písty...

V dalším textu popíšu stručně, jak na to (vložené obrázky jsou beze svolení vzaté z podobného, ale zbytečně složitého návodu, který je např. zde

Hlavní věc je - nebát se. Všechno jde znovu složit a Mechabox není vlastně nijak složitá věc.

Před operací si sežeňte: sadu šroubováků (normální, křížové a šestihranné různých velikostí), sadu hodinářských šroubováků (třeba u G3 je jeden opravdu mrňavej šroubek), kulaté pilníčky, silikonovej sprej, silikonovou vazelínu (bílou). Obě věci by měli mít v lepší drogerii nebo železářství/instalatérství. Pokud neseženete, použijte to, co zbylo na starých kolečkách. Teoreticky by totiž (kromě pístu) nemuselo být žádné mazání, naopak - čím více mazání, tím více následné špíny. Prach totiž s olejem vytvoří opravdu hnusnou brusnou pastu.

Takže teď máte všechno pohromadě, sedíte u velkého stolu s dobrým světlem a zhluboka jste se nadechli. Jdeme na to:

Nejdřív musíte vymontovat z pušky mechabox. Na to přijdete sami - každá puška (samopal) je jiná, takže nemá smysl tady cokoli popisovat.
Jen pár detailů - vypněte úplně HopUp, abyste ho neroztrhli, až to budete dávat za dvě hodiny zase dohromady. Budete muset rozšroubovat pažbičku a vyndat motorek.. pozor - ve středu dna víka pažbičky je červík, na který ani nesáhněte. Nastavuje hloubku ponoření motorku do mechaboxu. Hned z druhé strany víka tlačí tenhle červík na malé kovové kolečko, které vypadne, jakmile víko sundáte - neztratit!!
Zapamatujte si, jak jsou dráty na motorku zapojeny, i když to bývá označeno. Poslední nepříjemnost je odšroubování pažbičky od mechaboxu. Drží jí 2 křížové šroubky, které jsou hluboko v pažbičce a blbě se k nim dostává. Jakmile pažbičku stáhnete, vypadne malinká kulisa přepínače střelby - neztratit. po demontáži byste měli být někde tady:



Jak vidíte, mechabox II drží pohromadě 8 šroubků. Jsou různě dlouhé, takže si je uspořádejte po stole tak, abyste je nezaměnili - je to jednodušší, než to pak složitě třídit.
Jakmile všechny vyšroubujete, nelekejte se, nic se nerozpadne.. drží to dost pevně, i když bez lepidla. Teď pozor, do levé ruky vemte větší normální šroubovák a pravou zmáčkněte válec na levé straně (na obrázku ta zlatá část mechaboxu). Šroubovákem zajeďte do nějaké díry (u spouště nebo vzadu) a zkuste to rozevřít. Nakonec to povolí - pořád ale držte válec. Jakmile jsou poloviny od sebe, můžete vyndat pružinu. Kdyžtak mrkněte na další obrázek, abyste věděli, jak to vypadá a kde ta pružina vlastně sedí. Když se stane, že vylítne, tak se nic neděje. Hlavně aby někoho nestrefila. Originální M90 navíc i při vylétnutí nikomu neublíží..
Takže teď jsme tady:



No a teď už je to hračka. Vyndejte píst, válec, trysku a nabíjecí kulisu (to je ten zlatej kus s tím šloufkem, kterej vede k hornímu kolečku) je tam jen malá pružinka, která jde v pohodě sundat. Dál vyndejte kolečka, pokud možno i s ložisky, a dejte je někam stranou.
Teď je otázka, co všechno budete upgradeovat. Pokud máte Systema Full Tune up Kit, máte postup trošku složitější. Pokud jen měníte píst, ložiska a kolečka či brzdu zpětného chodu, přeskočte následující odstavec.

Full Tune Up Kit obsahuje (jak to říct) takovou páčku s dírou uprostřed, která zastaví mechabox po jednom výstřelu, pokud máte přepnuto na Single střelbu. Abyste ji mohli vyměnit, musíte odšroubovat spoušťové ústrojí. není na tom nic složitého, jen si dobře zapamatujte, jak jste to dělali, ať to dokážete zase sešroubovat. Jen pozor na malinkaté pérko až u samotné páčky. Blbě se nasazuje. Jestli měníte i mechabox (za zesílený), musíte i z druhé strany mechaboxu vysunout kulisu a dát jí do nového.

Fajn, takže teď ložiska - zaprvé je nutné, aby seděla v mechaboxu (takže pokud necháváte stará, přeskočte odstavec). Může se stát, že jsou moc velká a nejdou tam - pak stačí pilníkem nebo vrtákem raději ručně zvětšit otvor v mechaboxu - opatrně, postupně, ať neuděláte moc velkou díru. Ložiska musí zapadnou perfektně a úplně dolů.. přesně jako ta bílá silonová, která byla v originále.

Ložiska ovšem musí taky perfektně sedět ke kolečkům. Takže pokud se netočí úplně perfektně i bez mazání, ke slovu přijde tenký kulatý pilníček a šestinásobné piplání.

Takže kolečka a ložiska bysme měli. Teď je namazat bílou silikonovou vazelínou a zasadit. Mazání opravdu jen zlehka - klidně méně, než měl původní mechabox. Zasazení je snadné, podle druhého obrázku. Jediná finta je horní kolečko - mělo by být tak, jak je na obrázku, tj. aby nepřekáželo nabíjecí kulise, která jde od trysky válce. Nezapomeňte u spodního kolečka nasadit správně stavítko zpětného chodu!

Tak a teď je potřeba kolečka správně vycentrovat a osadit. Z původního mechaboxu by měly zbýt tenké podložky - zřejmě budou naplácnuté na těch starých silonových ložiscích. Připravte si je a mechabox ručně sesaďte (bez pístu a bez válce). Jednak si natrénujete sesazování a až to bude naostro, půjde to snáze, a jednak je to nejlepší cesta, jak kolečka prověřit. Sesazený mechabox jednou rukou pevně zmáčkněte tak, jak by ho mačkaly šrouby, tj, aby nebyla na žádné jeho straně škvíra a strčte prst druhé ruky k hornímu kolečku. Mělo by se točit jen na jednu stranu a naprosto volně. Pokud ne, zkontrolujte znovu vztah ložiska-kolečka. Fajn. Pořád ještě nemáte vyhráno - teď vezměte tužku nebo něco ostrého a zkuste z boku mechaboxu zatlačit na osy koleček. pokud se hýbou, je třeba mezi ložisko a kolečko vsadit jednu z těch tenkých podložek. Pokud to ale dáte špatně, přestanou se kolečka volně točit.. Tohle je nejnudnější část - je třeba zkoušet a zkoušet, dokud to nebude perfektní. Kdybyste se na podložkování vykašlali, sice by to střílelo, ale po čase by to mohlo začít dělat neplechu.

Takže hotovo.. Teď teda znovu rozborka a nasazení válce a pístu. Foukněte dovnitř válce trochu silikonového oleje a sesaďte i s pérem a vodícím trnem. Měli byste být u obrázku 2. Teď to bude nepříjemnost - pokud máte M90, M100 nebo snad i M120, bude to pořád pohoda. Jestli máte M130 nebo víc, zapotíte se.. Nasaďte si horní půlku mechaboxu na prsty pravé ruky a pevně jimi držte levou část válce, levou rukou narvěte pružinu i s trnem dovnitř a zapřete o spodní část mechaboxu. Uff. Odpočiňte si a začněte zleva (od trnu) nasazovat pravou půlku boxu. Celou dobu pozor na to, abyste nehnuli s kolečky či zpětnou brzdou. Překážet taky bude u spouště taková potvora, která zabraňuje stisku spouště, když máte zajištěno. Jakmile máte secvaknuto, je vyhráno - sešroubujte to!

Při šroubování bacha na závity - litinu by vám pak nikdo neopravil. Nejlepší je šroubek nasadit a povolovat, dokud necvakne a až pak opatrně utahovat.

Teď už jen znova sesadit pušku a vyzkoušet na lidech!

Airsoftové plynovky se v poslední době stávají velice populární i u nás. Přispělo tomu uvedení kvalitních a přitom i cenově přijatelných výrobků na trh. Dostřel a razance vystřelených projektilů snese srovnání i s AEG zbraněmi...


Plynovky se stávají bezkonkurenční volbou jako sekundární zbraň každého airsofťáka. Jediná nevýhoda je dražší provoz, ale kdo by to řešil, když mu v ruce cuká pořádná blowbacková pistole :-))

Každý chce plynovku, ale málo kdo si dokáže představit jak s ní zacházet. Proto jsem se rozhodl sepsat následující pokyny a doporučení vycházejí z osobních zkušeností, ze zkušeností zveřejněných na internetu a z doporučení výrobců zbraní. Většina byla ověřena praxí a testováním.

Při plnění zásobníku plynem musí vždy tento směřovat dnem vzhůru. Stejně tak i láhev musí být vždy otočena dnem vzhůru. Plnící tryska láhve musí být absolutně kolmo na ventilek zásobníku. Pokud toto nedodržíte, nenaplníte řádně zásobník nebo si po čase zničíte ventilek v zásobníku.

Doba plnění zásobníku záleží na jeho kapacitě. Zásobníky na 25 koulí stačí plnit zhruba 3 sekundy. Zásobníky o kapacitě 50 koulí se plní cca 5-6 s. To že je zásobník už přeplněn poznáte tak, že z ventilku bude vystřikovat plynový aerosol. Během střelby může také docházet k únikům plynu ze zásobníku.

Po naplnění zásobníku hnedka nestřílejte. Nechejte zásobník ohřát asi 3 minuty, podle teploty okolí. Během této doby by měl také plyn řádně zaerosolovatět… fuj… hrozný slovo :-)).

Na straně zásobníku je obvykle tlačítko na vypuštění obsahu plynu. Nepoužívejte ho! Můžete se tím předčasně opotřebovat ventilky a těsnění v zásobníku (vlivem přemrznutí apod.). Lepší způsob je zbraň prostě vystřílet. Na internetu jsem nalezl i doporučení ohledně skladovaní zásobníků. Nedoporučuje se zásobník nechávat naplněný ani úplně prázdný. Nejlepší je, když v něm zůstane plynu asi na 1-2 výstřely. Při dodržování tohoto pravidla by se měla zvýšit životnost těsnících prvků v zásobníku.

Plynové zbraně jsou určeny pro teplé počasí (nad 10°C). Není dobré je používat v zimě, protože expandující plyn sám o sobě zbraň ochlazuje. Za nízkých teplot dochází k pravidelnému zmrazování těsnících gumiček, ventilků a trysek a tím dochází k předčasnému stárnutí důležitých dílů. V nízkých teplotách je také podstatně vyšší spotřeba plynu. Některé plynovky nelze v zimě použít vůbec, neboť se nedají naplnit plynem, nebo z nich plyn po prvním výstřelu unikne.

Do plynovek používejte opravdu kvalitní střelivo, protože jinak může dojít k poškození sofistikovaného plynového mechanismu.Všeobecně se doporučuje používat bezešvé a leštěné střelivo Marui nebo Excel.

U zbraní musíme často mazat veškeré pohyblivé části a kluzné plochy. To platí zvláště pro pistole se systémem blowback (pohybliví závěr při střelbě). Vhodné je nějaké mazadlo na bázi silikonového oleje, které nenaleptá plastové a gumové části ve zbrani. Také je dobré občas promazat horní část podavače koulí v zásobníku a gumová těsnění na zásobníku i ve zbrani. Nezapomeňte, že řádná údržba zbraně značně prodlouží její životnost!

To, jaký použít plyn do zbraní je jedno z nejdiskutovanějších témat v airsoftu. Obecně se používají následující plyny. Jsou řazeny podle expansivnosti od nejslabšího po nejsilnějšího:
HFC 134a – určen pro plynovky Marui, Maruzen, KSC/KWA, Marushin (obecně pro zbraně vyráběné v Japonsku)
HFC 22 – určen pro plynovky KWC, KSC/KWA (série Glock 17/18 a možná i ostatní), STTI, Western Arms (výrobcem doporučený je ovšem HFC 134a)
Red Gas – určen pro upgradované plynovky s kovovým závěrem nebo pro sniperovky se zesílenými vnitřními díly

Staženo z Airsoftguns.cz

Do nabídky našeho obchodu bylo zařazeno nové zboží od firmy Systema. Tentokrát se jedná o sety válce, které jsou doporučovány pro každý upgrade zbraně. Vybrat správný typ je trochu alchymie a proto Vám v tomto článku poradíme jak na to...


Nejprve je potřeba říci, že Systema patří mezi absolutní špičku ve výrobě upgrade dílů pro AEG. Dlouholetý vývoj a zkušenosti této firmy se zúročují při výrobě precizních dílů pro naše zbraně. Mezi nejsofistikovanější výrobky patří právě sety válce.

Při výběru nejvhodnějšího setu, si musíme nejdříve uvědomit, co od celkového upgrade zbraně očekáváme. Cesty existují dvě. Pokud hrajeme nejčastěji v lese, tak nás v první řadě zajímá dostřel. Pokud hrajeme CQB v budovách, tak bude prioritní kadence.

Nyní si řekneme některé základní informace o dílech firmy Systema.

Hlava pístu

Každý zkušenější airsofťák již určitě někdy slyšel o speciálních hlavách pístu s vývrty. O co vlastně jde?


"Silent" hlava Silikonová hlava Kovová hlava

Jak vidíte na obrázcích, hlavy pístu mají v čelní straně vývrty, které umožňují proudění vzduchu pod těsnící "O" kroužek. Při pohybu pístu ve válci se tento "O" kroužek roztahuje a tím lépe vytěsňuje prostor mezi stěnou válce a hlavou pístu. Naopak při pohybu zpět (natažení) se "O" kroužek stáhne a zabrání tím vzniknutí velkého podtlaku mezi hlavou válce a hlavou pístu. Vzduch může vnikat do válce i zadní stranou (přes píst). Toto řešení zvyšuje výkon a zároveň snižuje spotřebu akumulátoru, který ve standardní zbrani nepřekonává nejen sílu pružiny, ale částečně i podtlak ve válci. Počet a průměr vývrtů v hlavách pístu je přesně vypočítán, aby funkčnost celého systému byla co nejoptimálnější.

Tvar, velikost (průměr) a materiál u hlavy pístu je různý. Červená "silent" hlava je pogumována, aby byl minimalizován nežádoucí hluk, který slyšíme při nárazech pístu uvnitř zbraně. Toto řešení vyžaduje také speciální hlavu válce, která je tvarem a pryžovým těsněním přizpůsobena hlavě pístu. Černá hlava pístu je vyrobena ze silonu a používá se u vysokorychlostních setů. Stříbrná hlava je vyrobena z hliníku.

Veškeré hlavy pístu od firmy Systema jsou vybaveny ložiskem, které ve spojení s ložiskem na vodícím trnu, zaručuje optimální pozici pružiny. Ta se nekroutí a tím je zaručeno, že píst nebude vychylován ze správné osy.

Trysky

Trysky od firmy Systema jsou zesílené a vyrobené přesně pro hlavu válce, u které jsou použity. Např. u setu New Bore Up nelze použít standardní tryska za základu zbraně. Každý typ zbraně má trysku specifických tvarů a je třeba dbát na kompatibilitu.

Hlava válce

Stejně jako u trysek platí i u hlav válce - hlavy ze setů nejsou navzájem kompatibilní. Základní rozdělení je podle verze mechaboxu. Dále se jednotlivé typy liší např. délkou kovové trysky. Hlava může mít jednoduché nebo dvojité těsnění.


Porovnání některých válců

Válce

Rozdělení válců je asi nejkomplikovanější. Válce se liší podle druhu použitého materiálu, podle vnitřního průměru, podle počtu otvorů ve válci a podle jejich velikosti. Do každé zbraně, je v závislosti na délce její hlavně, určen jiný válec s jiným počtem a jinak umístěných děr. Toto je třeba míti na paměti, když pořizujete nový válec nebo se chystáte instalovat do zbraně delší hlaveň. V případě že použijete válec s nedostatečným objemem vzduchu, tak po výstřelu kuličky do hlavně dojde k předčasnému natahování pístu a tím i k nasávání kuličky zpět do hlavně. Toto může podstatně zhoršit výkony Vaší zbraně.

Tolik asi k informacím o jednotlivých dílech. Nyní se vrhneme na popisy celých setů.

New Bore Up

Sety válce New Bore Up patří mezi nejvyšší třídu. Vlastní válec je vyroben speciální technologií, která umožňuje vyrobit přesný válec s velice tenkou stěnou. Válce New Bore Up mají větší vnitřní průměr a tím pádem obsahují více vzduchu, který uděluje vystřelené kuličce energii a rychlost.


New Bore Up set válce

Systema doporučuje tento set používat s pružinami M120 a výše, protože konstrukce setu vyžaduje stabilnější rychlost pohybu pístu ve válci. Dále je doporučeno tento set používat u zbraní s délkou hlavně 350 mm a více. U kratších hlavní je zbytečné využívat většího objemu válce, který nebude využit při akceleraci kuličky.

Všechny sety New Bore Up obsahují kovovou hlavu válce s dvojitým těsněním, "silent" hlavu pístu s ložiskem a trysku.

N-B set válce

Sety válce s tímto označením jsou univerzální. Lze je použít u silných i slabších pružin. Označení N-B znamená použitou technologickou úpravu vnitřního povrchu válce.

Podle informací od výrobce N-B sety válce mají specifickou vlastnost. Při zpětném pohybu pístu dochází ke vzniku malého podtlaku, který zlepšuje podávání kuliček 0,25g a těžších.


N-B set válce

Všechny sety N-B obsahují kovovou hlavu válce s jednoduchým těsněním, plochou hlavu pístu (občas i "silent") a trysku.

Vysokorychlostní set válce

Pro optimální funkci setu je doporučeno používat vysokorychlostní sety kol. U vysokorychlostního setu válce není tak důležitý objem vytlačeného vzduchu, ale rychlost jakou se schopen píst cyklovat. Proto je otvor v těle válce posazen relativně nízko a těsnící "O" kroužek neplní svojí funkci natolik precizně jako u předchozích setů. Je důležité minimalizovat sací odpor respektive podtlak ve válci.


Vysokorychlostní set válce

Systema uvádí, že s vysokorychlostním setem (set válce + kol) lze dosáhnout kadenci až 20 výstřelů za vteřinu.

Všechny vysokorychlostní sety obsahují kovovou hlavu válce s jednoduchým těsněním, silonovou plochou hlavu pístu a trysku.

Poznámka na závěr

Sety válce se od sebe navzájem liší a většinou nejsou kompatibilní, takže doporučujeme pořizovat celé sady a nikoli jednotlivé díly. Pro komplexní upgrade zbraní je doporučeno používat kompletní full-sety od Systemy.

Staženo z Airsoftguns.cz

Správná péče o akumulátory a jejich používání patří v airsoftu mezi velice podceňovanou věc. Většina lidí opečovává, ošetřuje a udržuje zbraň jako takovou, ale na akumulátor, který je skutečným srdcem zbraně se často zapomíná...


Než se dostaneme k praktickým věcem, je potřeba vstřebat trochu nudné (pro někoho velice zajímavé) teorie.

Pojmy

Jmenovité napětí – je napětí jednoho článku. Akumulátory NiCd a NiMH mají napětí 1,2V narozdíl od primárních článků, které mají napětí 1,5V.

Jmenovitá kapacita - je množství elektrického náboje v Ah deklarované výrobcem, které může samostatný článek dodat při 5 hod. vybíjení do konečného napětí 1,0 V při +20 °C pro nabíjení, skladování a vybíjení.

Referenční zkušební proud - je obvyklé uvádět vybíjecí a nabíjecí proudy jako násobky jmenovité kapacity C ( Ah). Referenční zkušební proud It (A), který lépe odpovídá fyzikálním principům, je určen jako poměr jmenovité kapacity C (Ah) a časového intervalu 1 h.

Skutečné napětí - skutečné napětí akumulátorového článku je závislé na mnoha vlivech (především na stavu nabití článku a teplotě okolí) a v průběhu nabíjení i vybíjení se mění. Podoba těchto závislostí u standardních článků pro všeobecné použití je dobře patrná na následujícím obrázku.


Závislost napětí na stavu nabití a teplotě okolí při malém nabíjecím proudu u NiCd

Z obrázku jsou velmi dobře patrné změny tvaru nabíjecí křivky s rostoucí okolní teplotou. Zvláště je třeba si všimnout, že při vysokých okolních teplotách (asi 45 °C a vyšších) je prudký nárůst napětí před koncem nabíjení již zanedbatelný. Za takových podmínek již tedy nelze použít metod ukončení nabíjení založených na jeho detekci.

Na následujícím obrázku je patrná závislost napětí na článku v závislosti na stavu nabití v průběhu vybíjení různými proudy po předchozím nabíjení proudem 0,1It po dobu 15 h.


Závislost napětí na stavu nabití při velkých vybíjecích proudech u NiCd

Skutečná kapacita - skutečná kapacita akumulátoru je podobně jako skutečné napětí závislá na mnoha vlivech, především na velikosti vybíjecího proudu a teplotě okolí, což je dobře vidět na následujících obrázcích.


Závislost skutečné kapacity na vybíjecím proudu při vybíjení do napětí 1,0 V po předchozím nabíjení proudem 0,1It po dobu 15 h.
Závislost kapacity na okolní teplotě při nabíjení a vybíjení

Optimálního nabití dosáhneme v teplotním rozsahu 10 °C až 30 °C. Při okolních teplotách pod 0 °C totiž v článku nemůže dojít k potřebným chemickým reakcím pohlcujícím volné plyny, jejichž tlak uvnitř článku postupně roste, což aktivuje bezpečnostní ventil. Následně dojde k jejich úniku do okolního prostředí, což vede k nenávratnému zhoršení parametrů článku, především jeho reálné kapacity.

Vnitřní impedance článku - do značné míry určuje jeho výkon i provozní životnost. Vysoká impedance přiškrcuje tok energie z akumulátoru do napájeného zařízení.


Závislost napětí akumulátoru na vniřní impedanci

Na obrázku srovnáváme průběh napětí a odpovídající aktivní dobu akumulátoru s nízkou, stření a vysokou impedancí při připojení na digitální zátěž. Pulsy proudu tlačí napětí dolů, což má za následek předčasné odmítnutí akumulátoru dodávat potřebný proud i když akumulátor energii stále obsahuje.

Pokud po odpojení zátěže akumulátor změříte voltmetrem, napětí na kontaktech se běžně "vzpamatuje" a voltmetr zobrazí normální hodnotu. K tomuto jevu dochází hlavně u akumulátorů na bázi niklu. Akumulátor s vysokou impedancí může pracovat bez problémů, pokud je zatěžován citlivou zátěží.

Paměťový efekt - je jím obvykle nesprávně nazývána vlastnost akumulátorů, podle které by při neúplném vybití akumulátoru měl mít tento akumulátor v dalším nabíjecím a vybíjecím cyklu menší kapacitu, čemuž by mělo jít zamezit dovybitím akumulátoru před započetím nabíjecího cyklu. Tato vlastnost však nebyla nikdy ani teoreticky, ani experimentálně prokázána.

Termínem paměťový efekt je ale třeba označit vlastnost akumulátorů, kterou lze vysvětlit na následujícím příkladu. Použijme akumulátor v takové aplikaci, kde bude za normálních okolností provozován ve stavu téměř plného nabití v důsledku cyklického krátkodobého vybíjení a následného nabíjení, to jest tak, aby se nepřetržitě pohyboval po začátku vybíjecí křivky tam a zpět.


Paměťový efekt akumulátorového článku

Na obrázku by tomu odpovídal úsek nabíjecí křivky do řekněme 40. minuty. V praxi by takovou aplikací mohly být např. akumulátorové baterie zajišťující chod kosmické družice na oběžné dráze kolem Země, kde se v krátkých pravidelných intervalech střídá noc (vybíjení článků) a den (nabíjení článků ze solárních panelů).

Pokud takto používaný akumulátor z nějakých důvodů následně zcela vybijeme, můžeme ke konci vybíjecího cyklu pozorovat prudký pokles napětí akumulátoru (na obrázku zobrazeno plnou čarou) oproti původní vybíjecí křivce (na obrázku zobrazena čárkovaně). Takovýto pokles napětí ovšem nijak nezmění množství náboje, které akumulátor dodá do zátěže, tedy reálnou kapacitu akumulátoru.

V běžném provozu akumulátorů se tzv. "paměťový efekt" prakticky nevyskytuje. Nejčastěji tento efekt je zaměňován s následkem přebíjení akumulátorů (částečně i nabíjením za vysoké teploty článku), který způsobuje pokles kapacity v následném cyklu a snižuje životnost akumulátoru.

Samovybíjení - je vlastnost akumulátoru, v jejímž důsledku dochází při skladování k postupnému snižování náboje, který je akumulátor při následném vybíjení schopný dodat do zátěže. Rychlost úbytku náboje (snižování kapacity) je značně závislá na teplotě okolí při skladování. Podle některých údajů dochází za prvních 24 hod. ke ztrátě 10-15% kapacity akumulátoru.


Závislost kapacity NiCd akumulátoru na době skladování při různých skladovacích teplotách

Protože při samovybíjení NiCd akumulátorů dochází ke krystalizaci elektrolytu v jednotlivých článcích a utvořené krystalky jsou díky relativně pomalému průběhu samovybíjení poměrně velké, při následném nabíjení se nedokáží zcela rozpustit a akumulátor tak má po několik nabíjecích a vybíjecích cyklů menší kapacitu. V krajním případě při nárůstu extrémně velkých krystalů hrozí i mechanické proražení separátoru a následný zkrat mezi elektrodami. Z tohoto důvodu se doporučuje skladovat NiCd akumulátory ve vybitém stavu.

NiMH akumulátory se obvykle skladují v nabitém stavu, doporučuje se po každých 6 měsících skladování akumulátory dobít nábojem odpovídajícím asi 50 % jmenovité kapacity skladovaného akumulátoru.

K omezení samovybíjení je doporučeno akumulátory nabíjet až před použitím.

Skutečná životnost - akumulátorů značně závisí na podmínkách, za kterých jsou provozovány (teplota okolí, nabíjecí a vybíjecí proudy atd.) Výrobci uvádějí, že životnost standardního akumulátoru provozovaného za vhodných podmínek by měla být větší než 500 cyklů u NiMH a asi 1000 cyklů u NiCd. Za hranici životnosti se považuje ztráta 20 – 30% kapacity akumulátoru v porovnání s novým akumulátorem.

Nabíjení a vybíjení akumulátorů

Při nabíjení NiCd akumulátorů je třeba věnovat zvláštní pozornost tomu, aby nedocházelo k opakovanému přebíjení (nabíjení článků i po dosažení stavu plného nabití), neboť vede k nevratným negativním změnám parametrů článků.

Před nabíjením akumulátoru je důležité, aby se jeho teplota stabilizovala na pokojovou teplotu. Nabíjení akumulátorů s teplotou pod 15°C a nad 30°C se projeví v dalším cyklu poklesem kapacity. Stabilizace teploty z 0°C na 15°C v pokojové teplotě trvá přibližně 2 hodiny. Nutno si uvědomit, že je třeba stabilizovat teplotu uvnitř akumulátoru, nejenom na povrchu. Nabíjení akumulátoru s teplotou pod bodem mrazu způsobí únik vodíku přes bezpečnostní ventil akumulátoru a do akumulátoru pronikne vzdušný kyslík, a to způsobí velké samovybíjení akumulátoru. To se projeví tím, že sice akumulátor po nabití má plnou kapacitu, ale po několika málo dnech je plně vybit.

Nové akumulátory nebo akumulátory po dlouhodobém skladování dosahují plné kapacity až po provedení několika nabití a vybití. Akumulátory je v tomto případě doporučeno nabíjet standardním nabíjením (14-16 hodin při 0,1It).

Akumulátory nesmějí být při nabíjení nikdy za žádných okolností přepólovány. Jejich přepólování vede k hromadnému uvolňování tepla a vnitřních plynů, což posléze může vést k aktivaci bezpečnostního ventilu a následnému znehodnocení článku, v krajním případě i k mechanickému zdeformování či roztržení

Akumulátory by neměly být nikdy a za žádných okolností při vybíjení zcela vybity, neboť takový stav může vést až k jejich zničení. Pokud máte několik akumulátorů v jedné sadě, dodržujte konečné vybíjecí napětí 1V na článek. Mohlo by dojít k otočení polarity jednoho z článků, a tím úniku elektrolytu v něm a následovalo by trvalé snížení kapacity celé sady. K tomuto nejčastěji dochází u mobilních telefonů (telefon se sám vypne a přesto chceme poslat ještě jednu SMS). Kolikrát se Vám stalo, že zbraň přestane střílet, ale po 10 minutách jste ještě dali pár výstřelů?

Při spojování akumulátorových článků do baterií je nutno mít na zřeteli, že v důsledku nenulových vnitřních odporů článků a nestejných reálných kapacit jednotlivých článků může při vybíjení dojít k samovolnému přepólování jednoho nebo více akumulátorových článků. S tímto se zejména setkáváme při domácí výrobě akumulátorů nebo jejich „repasu“.

Je nutné mít na paměti, že pokud používáme akumulátor např. 12V (složený z 10 samostatných článků), tak při poklesu napětí na 1V na článek, má akumulátor celkové napětí ještě 10V. Při tomto napětí lze obvykle ještě akumulátor používat, ale riskujeme tím jeho přepólování a tím pádem zničení.

Nabíjecí režimy

Pro nabíjení akumulátorů připadá v úvahu několik nabíjecích režimů umožňujících různě rychlé nabití akumulátorů v časovém rozmezí desítek hodin až několika málo desítek minut. Maximální dovolené nabíjecí proudy, které limitují dosažitelnou rychlost nabíjení, jsou vždy uvedeny výrobcem pro konkrétní typ akumulátoru (obvykle max. 1It). V krajních případech se za zvláštních podmínek dovoluje i použití vyšších nabíjecích proudů (max. 4It) pro ultrarychlé nabíjení (nabíjecí doba asi 15 minut) za cenu snížení životnosti akumulátorů. Ve všech případech je třeba zajistit, že nedojde k přebíjení akumulátorů.

Nepřetržité nabíjení - aniž by záleželo na aktuálním stavu nabití akumulátorů, lze je podrobit nepřetržitému nabíjení. Doporučené nabíjecí proudy pro nepřetržité nabíjení se pohybují v intervalu 1/20 It až 1/15 It.

Standardní nabíjení – rozumíme jím 16 hodinové nabíjení, pro něž je doporučen nabíjecí proud 0,1 It. Takovéto nabíjení je doporučeno pro nabíjení všech druhů hermeticky uzavřených akumulátorů, přičemž nezáleží na počátečním stavu jejich nabití.

Rychlé nabíjení - pokud výrobce připouští možnost nabíjet konkrétní typ akumulátorů v režimu rychlého nabíjení, je možné takové akumulátory nabíjet proudem 0,2 It po dobu 7 h až 8 h a nebo proudem 0,3It po dobu 4 h až 5 h. Je však třeba mít na zřeteli, že je nutné zajistit patřičné zkrácení nabíjecí doby v závislosti na počátečním stavu nabití akumulátoru tak, aby nedošlo k jeho přebíjení.

Velmi rychlé nabíjení – v tomto režimu můžeme akumulátory nabít již za 1 až 2 hodiny. Takovéto nabíjení však můžeme aplikovat pouze na akumulátory, u nichž to výrobce připouští a pouze za jím stanovených podmínek. Je samozřejmé, že musíme zajistit včasné odpojení akumulátoru od nabíjecího obvodu v závislosti na počátečním stavu nabití tak, aby nedošlo k přebíjení akumulátoru.

Udržovací nabíjení - po skončení standardního, rychlého nebo velmi rychlého nabíjení nemusí být akumulátor odpojen od nabíjecích obvodů, ale může přejít do udržovacího režimu nabíjení. Takový postup je vhodný a je výrobci doporučován. V udržovacím režimu je akumulátor nepřetržitě nabíjen proudem 1/40 It až 1/20 It. Takové nabíjení jednak kompenzuje samovybíjení akumulátoru a udržuje ho tak neustále nabitý a navíc, pokud následuje po rychlém nebo velmi rychlém nabíjení, postupně smazává rozdíly v nabití jednotlivých akumulátorů, které vznikly v důsledku nabíjení velkými proudy při nestejných reálných vlastnostech akumulátorů.

Metody ukončení nabíjení

Nejdůležitější při nabíjení akumulátorů je jejich včasné odpojení od nabíjecích obvodů resp. včasný přechod do režimu udržovacího nabíjení. Existují čtyři hlavní typy ukončení nabíjení.

Časové ukončení - ukončení nabíjení spočívá v ukončení nabíjení a nebo přechodu do režimu udržovacího nabíjení po uplynutí předem stanoveného časového limitu. Tato metoda je samostatně použitelná pouze při nabíjení akumulátorů menšími proudy než 0,2It. Při nabíjení většími proudy není možné tuto metodu využít samostatně, neboť nezajistí nutné zkrácení nabíjecí doby v případě, že nabíjené akumulátory nejsou před začátkem nabíjení zcela vybity.

Napěťové ukončení - ukončení nabíjení je založené na sledování napětí akumulátoru v průběhu nabíjení a ukončení nabíjení nebo přechodu do režimu udržovacího nabíjení podle některé z vhodných metod (absolutní napětí, záporná změna napětí atd.). Při použití napěťových metod ukončení nabíjení je však třeba mít na paměti, že tvar nabíjecích křivek je velmi závislý na podmínkách nabíjení, především na teplotě okolí a velikosti nabíjecího proudu.

Teplotní ukončení – tyto metody jsou založené na snímání teploty akumulátoru v průběhu nabíjení (po nabití akumulátoru na celou kapacitu se přeměňuje dodávaný proud na teplo) a následném vyhodnocování naměřených hodnot. To je v praxi velmi obtížné, neboť to představuje nutnost velmi kvalitního snímání teploty nabíjených akumulátorů. To znamená buď mechanické připojení teplotního čidla k plášti nabíjených článků nebo baterií a nebo použití akumulátorových baterií se zabudovaným teplotním čidlem a vývodem pro připojení snímacího zařízení.

Proudové ukončení - použití metody proudového ukončení nabíjíme akumulátory konstantním proudem až do doby, kdy napětí na akumulátoru dosáhne předem zvolené hodnoty. Poté přejdeme k nabíjení konstantním napětím, sledujeme průběh proudu akumulátorem a zaznamenáváme jeho minimální hodnotu. Nabíjení ukončíme nebo přejdeme do režimu udržovacího nabíjení v okamžiku, kdy proud naroste oproti zaznamenané minimální hodnotě o předem stanovený rozdíl.

Rozdíly mezi NiCd a NiMH


Vybíjeci charakteristika NiCd a NiMH akumulátorů

- jedním z největších omezení NiMH je větší vnitřní odpor a tím i menší použitelné proudy a delší doby nabíjení. Technologie výroby NiMH se však neustále zdokonaluje a proto lze v brzké době očekávat, že technologie NiMH postupně nahradí NiCd články i v odvětví, kde je vyžadován maximální proudový odběr (aku-nářadí, airsoft, letecké modelářství).

- nabíječky pro NiMH jsou jiné citlivější (u NiMH je pokles napětí po nabití podstatně méně výrazný).

- NiMH akumulátory neobsahují jedovaté kadmium a jsou tedy daleko více ekologicky šetrné.

- NiMH mají při stejných rozměrech větší kapacitu než NiCd.

- asi nejvýznamnější rozdíl je ve skladování NiMH v nabitém stavu, nejlépe na hodnotě 60% kapacity. NiCd akumulátory skladujeme vždy vybité, i pokud je nepoužíváme třeba několik dní.

- NiMH trpí mnohem větším samovybíjením, proto poškození nadměrným vybitím a nebo dokonce přepólováním je několikanásobně vyšší. Sada uložená déle než tři měsíce by měla být během této doby vybitá a zpátky nabitá.

- NiMH akumulátory jsou mnohem choulostivější na rychlonabíjení a hůře snášejí přebíjení.

Závěr

Záleží na uvážení každého z nás jak se o akumulátory budeme starat. Kdo si s výše uvedenými pravidly nebude lámat hlavu, časem zaznamená pokles výkonu akumulátoru a bude muset pořídit jiný. Pokud se budete o akumulátor dobře starat a správně jej nabíjet, tak se vám zajisté odmění dlouhodobou životností a výkonností.

 


Staženo z Airsoftguns
Posledni komentare
07.04.2010 16:39:50: Dost v pohodě článek :-)
 
Velký díky a taky velká omluva patří Deltě Trutnov a obchodu Airsoftguns.cz,hlavně za jejich články o deltě a zbraních, takže díky moc..